S Peterem Pláteníkem o letošní sezóně

Typ správy:  internetový článok

Zdroj správy:  Radek Krpac, CVF

Správa o:  Peter

S Peterem Pláteníkem o letošní sezóně, zdraví a loučení jedné z největších osobností extraligy

V sobotním pátém utkání finálové série mezi VK Jihostroj České Budějovice a VK Ostrava se žádné pětisetové drama nekonalo. Jihostroj zvítězil poměrně hladce a snížil tak nepříznivý stav série na 2:3. Dominance, která se od Jihostroje v letošní sezóně očekávala, však vypadá jinak. Pokud budou chtít Jihočeši obhájit titul z loňské sezóny, musí dnes proti silné Ostravě na půdě soupeře vyhrát a vítězství poté potvrdit před domácím publikem. O průběhu finále a celé letošní sezóny jsem si povídal s jednou z největších osobností české extraligy smečařem Peterem Pláteníkem.

Petře, v sobotu jste zvítězili nad Ostravou relativně jasně, ale k vyrovnání finálové série potřebujete ještě jedno vítězství. Nikterak výhodná situace…
Zatím jsme utekli hrobníkovi z lopaty, jsme stále ve hře a je důležité, že jsme vyhráli v domácím prostředí. V sobotním utkání Ostrava nezahrála to, co v předešlých zápasech, a je vidět, že pokud nešlape celý tým, nepomůže ani hvězda, jakým je Peter Michalovič. Proto je volejbal týmová hra a ne individuální hra.

Vstoupil jsi do utkání krátce na konci druhého setu a od poloviny třetího setu jsi hrál až do konce zápasu. Od tohoto okamžiku Jihostroj výrazně dominoval a vytvořil si výraznou převahu. Jak tobě se hrálo?
Pro mě to je novinka, že nastupuju jako třetí smečař, ale věděl jsem, že pokud mi trenér Svoboda dá důvěru, tak nastoupím a udělám vše pro náš tým. Myslím si, že jsem výraznou měrou k vítězství nepřispěl, kluci to měli dobře rozjeté, hráli v pohodě a bylo jedno, kdo v ten okamžik na hřišti je. Takže kdybychom hráli v pohodě po celou dobu finálové série, tak by dnes výsledek série vypadal jinak.

S rolí třetího smečaře však spokojený určitě nejsi… Je to tak?
Kdo by byl spokojený s rolí třetího smečaře? Tým však vyhrál a já mu k vítězství gratuluji.

Když jsi však před sezónou do Jihostroje přišel, určitě jsi měl jiné představy a jiné cíle. Tým klopýtl několikrát v základní části, nepřesvědčil v domácím poháru.. Volejbalová veřejnost jistě očekávala dominantnější Jihostroj v letošní sezóně…
Sezónu jsme začali dobře a rozhodně bych rád vyzdvihl výkon Jihostroje v Lize mistrů. Vyhrát nad týmy, jakými jsou BR Volleys Berlin nebo Budva není snadné. Berlín má tým plný dobrý cizinců a i Budva má minimálně stejný rozpočet jaký mají Budějovice. Ano, mohli jsme vyhrát nějaký ten zápas navíc, ale mě víc mrzí to, že jsme měli postoupit přes Ankaru do semifinále CEV Cupu, což by pro český klub bylo výrazným úspěchem.

Co liga a domácí pohár?
Porážky v lize by se týmu, jakým Jihostroj je, stávat neměly, ale souvisely s účastí v Lize mistrů. Znám to ze zahraničních angažmá, hodně se cestuje, hrají se evropské poháry, soupeři jsou vždy maximálně namotivovaní, protože porazit mistra ligy chce každý, my naopak musíme neustále potvrzovat, že jsme v lize nejlepší a ono to mnohdy nejde. V domácím poháru se nám zápas proti Liberci vůbec nepovedl. Byl jsem v té době zraněn, ale s týmem jsem do Mladé Boleslavi odcestoval a musím říct, že pozice, jakou má domácí pohár v Čechách oproti zahraničí se nedá srovnat. V zahraničí je finálový turnaj domácího poháru plnohodnotným turnajem srovnatelným s finálovou sérií o titul mistra ligy. U nás si jedeme splnit účast v poháru, není k tomu žádná reklama, odehráli jsme zápas před dvěma stovkami diváků, žádná show, a tak k tomu hráči v Čechách také přistupují. Nemluvím o tom, že vítěz Českého poháru měl hrát finále Česko-Slovenského poháru, které se dodnes neodehrálo. Myslím si, že skvělá atmosféra, jaká tu panuje v play off, by se měla přenést i na finálový turnaj Českého poháru. To je také důležitý turnaj, kde se hraje o medaile.

Jaká byla sezóna českého smečaře Petra Pláteníka?
Já si myslím, že pokud jsem byl zdravý, tak jsem si držel svůj stabilní výkon. Bohužel jsem v letošní sezóně laboroval se zraněním zad (vyhřezlá ploténka), které mě dvakrát dlouhodobě vyřadilo ze hry. Byl jsem mimo v listopadu na čtyři týdny a v únoru na šest týdnů. Je to velmi těžké hrát naplno, když máte obavy z toho, že se při jakémkoliv špatném pohybu zranění obnoví. Myslím si, že z výkonnostního, technického nebo fyzického hlediska na to stále mám, ale musím říci, že nastupovat v utkání s pocitem toho, že při špatném pohybu můžete zůstat ležet, se hraje velice těžce. Musel jsem si v letošní sezóně vybírat utkání, do kterých jsem šel maximálně naplno a ve kterých jsem si naopak dával velký pozor. I to ovlivnilo mé výkony v letošní sezóně.

Jak chceš tuto nepříjemnou situaci řešit dál?
Musím bohužel říci, že po letošní zkušenosti se zády a po konzultaci s lékaři jsem se v polovině března rozhodl, že po letošní sezóně ukončím aktivní volejbalovou kariéru. Zranění se může obnovit, nemusí, vyřadí mě na delší dobu z tréninku a ta neustálá sebekontrola a pozorování mě nebaví. Jsem spokojen s tím, co bylo. Dokázal jsem hrát do svých dvaatřiceti let, deset až dvanáct let v zahraničí a v národním týmu mě poznamenalo. Připadám si jako ne až tak starý, ale velmi ojetý luxusní vůz. O to víc si přeju na závěr své kariéry získat titul v extralize. Hrál jsem dlouho v zahraničí a titul v Čechách mi stále chybí. Slíbil jsem panu Divišovi, že pro to udělám maximum. Proto neskládám zbraně a věřím, že titul vybojujeme.

V jaké roli tě tedy uvidíme v budoucnosti?
Chtěl bych dál zůstat u volejbalu. Chtěl bych pomáhat talentovaným hráčům a hráčkám uplatnit se v zahraničí a pomoci jim se smluvními závazky, které v zahraničí podepisují. Mám v této oblasti mnoho zkušeností, mnoho kontaktů, projel jsem mnoho volejbalových zemí, viděl jsem mnoho smluv. Mladí hráči a hráčky často podepisují nesmyslné smlouvy a já bych jim chtěl pomoci tím, aby jim v jejich růstu a hráčské kariéře nikdo nebránil.

Děkuji za rozhovor

Radek Krpač